Jednolampovky

 

Přijímače s jedinou elektronkou byly rozšířené od počátku rozhlasového vysílání, ještě v sedmdesátých létech byly konstrukce jednolampových přijímačů populární. Jejich výkon se různí podle zapojení a použitých součástek. Jednolampové přijímače bez zpětné vazby slouží vlastně jen pro posílení příjmu místního výkonného vysílače. V zásadě zde platí totéž co u tranzistorových přístrojů – přijímače bez zpětné vazby nevynikají ani výkonem, ani selektivitou.

 

ANODOVÁ A MŘÍŽKOVÁ DETEKCE

Na obrázcích A, C je základní zapojení přijímačů bez zpětné vazby. Oba přijímače signál naladěný obvodem L1- C1 nejen zesilují, ale i detekují. Přijímač na obrázku C používá tzv. anodovou detekci, kdy mřížka má tak vysoké záporné předpětí, až je potlačen anodový proud a nemůže již více klesat, elektronka se uzavře. Záporné půlvlny VF signálu tedy již nedokáží měnit anodový proud otevírat elektronku a přes elektronku neprocházejí. Kladné půlvlny však o něco sníží mřížkové předpětí, elektronka se pootevře a ”přenese” je na výstup – během kladné půlvlny vzroste anodový proud a elektronka se tedy k signálu chová podobně jako dioda – usměrňuje, propouští jen kladné půlvlny. Na rozdíl od diody však trioda signál ještě i zesílí. Anodová detekce je poměrně málo citlivá a podmínky pro tento režim nejsou vždy optimální vůči elektronce.

Proto se častěji používá tzv. mřížková detekce signálu které využívá přijímač na obrázku A. Kladná půlvlna signálu nabíjí mřížku kladně, ale elektrony přilétající z vlákna – katody mají náboj opačný a tento náboj ruší. Naproti tomu záporná půlvlna nabíjí mřížku záporně, a tím vyvolává změnu anodového proudu. Záporný náboj však na mřížce zůstává a je nutno jej odvést pryč. K tomu slouží mřížkový odpor o hodnotě 1 –2 Mohm, který je volen právě tak, aby stihl náboj odvést z mřížky dříve, než na mřížku dorazí další záporná půlvlna a aby tedy v okamžiku příchodu další půlvlny byla mřížka ”vyčištěná” od předchozího náboje, tedy neutrální. Mřížková detekce vyniká vysokou citlivostí a je proto často používána právě v konstrukcích jednoduchých jednolampovek. Jinak i u tohoto typu detektoru platí, že signál nejen usměrní, ale i zesílí.

 

 

AUDION

 

 

Abychom dosáhli mnohem většího zesílení signálu a zajistili vysokou selektivitu přijímače zavádíme tzv. zpětnou vazbu. Zapojení takového přijímače je na obrázku B a říkáme mu audion. V obvodu L1-C1 dochází k výběru přijímaného kmitočtu a takto naladěný signál postupuje dále na mřížku, kde dochází k jeho mřížkové detekci. Na anodu se přenáší jednak usměrněný Nf signál, jednak i část Vf signálu, Nf signál je odváděn dále ke sluchátkům, ale Vf signál je zaveden zpět do vstupního obvodu, do cívky L2, která je umístěná v blízkosti cívky L1 a induktivní vazbou do cívky L1 dodává zesílený Vf signál, který je silnější, než signál původní a znovu prochází zesílením elektronky. Takto lze mnohonásobně zvýšit citlivost přijímače, ozvou se i velmi vzdálené vysílače. Krom vysoké citlivosti přijímače i velmi vzroste selektivita a odladit od sebe dva blízké vysílače s podobným kmitočtem je snadné. Aby se však celý přístroj nestal oscilátorem , nerozkmital, když je na jeho vstup přiváděn signál z výstupu je potřeba zpětnou vazbu nějak řídit a nastavovat ji tak aby přijímač nekmital. K tomuto nastavení slouží kondenzátor C2, kterým nastavujeme stupeň zpětné vazby a potlačujeme tak hvízdání a vytí během ladění. Tyto přístroje vyžadují tedy vlastně dva ladící prvky a kondenzátorem C2 také nastavujeme i hlasitost reprodukce.

Pokud shrneme výše uvedené, lze konstatovat, že zpětnovazební audion je přístroj velice citlivý a selektivní a je vhodný k poslechu rozhlasu. Dokonce se uvádí, že kvalitní audion se vyrovná superhetu! (a superhet je považován za nejkvalitnější a nejselektivnější druh přijímače)

 

ŘÍZENÍ ZPĚTNÉ VAZBY

Řídit stupeň zpětné vazby není nezbytně nutné realizovat kondenzátorem C2. Na obrázku D je zakreslen způsob jiný.

 

 

Úroveň zpětné vazby je možné řídit i změnou zesílení elektronky, v tomto případě je tato změna vyvolávána malými změnami žhavení. Používá se bez výjimky pouze u bateriových přijímačů s přímožhavenými elektronkami.

(pokračování)

←Zpět

 

TOPlist