OSOBNOSTI NAŠÍ SOUČASNOSTI

 

Luis Pasteur (27.12.1822 Dôle, Francie)

Po ukončení obecné školy nastoupil roku 1835 na nižší gymnázium, kde svými studijními výsledky nijak nevynikal. Roku 1838 však nastává obrat a Pasteur studuje na vyšším gymnáziu a vede si velmi dobře. Roku 1840 maturoval a bylo mu nabídnuto místo učitele. Jako učitel pracoval až do roku 1843, kdy nastoupil na Vysoké vědecké učiliště jako student přírodních věd. Pasteur si zvolil jako studijní obor chemii a roku 1847 se stal doktorem přírodních věd. O rok později bojoval ve francouzské revoluci. Po revoluci pracoval v laboratořích Vysokého vědeckého učiliště, kde se o několik měsíců později se stal univerzitním profesorem a působil zde jako úspěšný chemik. V roce 1853 úspěšně dokončil práci týkající se racemizace kyseliny vinné. Pak následoval úspěch daleko větší. V roce 1857 Pasteur objasnil původ a mechanismus kvašení a hnití a zjistil, že obojí mají na svědomí mikroorganismy, a že to není ryze chemický děj, jak se domníval Justus von Liebig a mnoho dalších. Později vyřešil i letitý problém s nemocemi bource morušového. Roku 1867 se stal profesorem na Sorboně a v roce 1868 byl stižen mrtvicí. Díky Pasteurovým výsledkům bádání se do nemocnic dostala desinfekce a antisepse, kterou páni doktoři neznali (ani si tehdy nemyli ruce, když např. přecházeli z pitevny na porodní sál a způsobovali tak svým obětem-rodičkám horečku omladnic!). Pasteur se stává v roce 1873 členem Francouzské lékařské akademie. 1880-1885 v těchto letech Pasteur vyřešil problémy s drůbeží cholerou, snětí slezinnou a nakonec objevil mj. i vakcínu proti vzteklině. V roce 1888 se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob v Paříži, dnes známém jako Pasteurův ústav.
28.září 1895 Luis Pasteur umírá.

 

 

Carlos Castaneda (25.12.1925 Cajamarca, Peru)

Carlos César Aranha Castaneda v roce 1951 emigroval do USA, kde vystudoval antropologii. Počátkem šedesátých let podnikl studijní cestu do Mexika a tam se seznámil s šamanem. Tento šaman do Juan Matus, indián z kmene Yaqui, přijal Castanedu do učení. Během následujících třinácti let zasvěcoval Carlose do tajů čarodějnictví. Castaneda, bohudík, zaznamenal toto učení do dvanácti knih, které naštěstí byly přeloženy i do češtiny. Takže dal světu ucelený pohled na středoamerický šamanismus i způsoby iniciace. Jeho dílo vzbuzuje údiv a samozřejmě i odpor a posměch jeho odpůrců. Ten, kdo přečetl všech dvanáct knih však ví, že názory kritiky jsou vykonstruované. Zvláště podivný je kritický názor, že Castaneda propaguje drogy. Slyšel jsem už i názor, že Castanedu zaplatili dealeři drog, aby je tímto způsobem propagoval. Toto by mohlo napadnout jedině toho, kdo přečetl první knihu. Ten, kdo zná celé dílo, s úsměvem odmítá tuto kritiku a celý kritický přístup naprosto neznalých lidí. Castaneda obohatil svým dílem široké řady lidí po celém světě, protože jeho knihy vyšly v 17 jazycích. Popisy, postupy, cvičení a techniky šamanismu jsou zde detailně rozepsány a v rámci možností chápání i částečně vysvětleny. Vše, co se skrývá v tajném učení šamanů nám připadá neuvěřitelné. Ale pro ty, co už okusili alespoň část toho, co Castaneda popisuje, se stává možným i nemožné. Pro širokou veřejnost Castaneda vzkazuje: "Nic jsem si nevymyslel!" To řekl v roce 1995 na semináři v Kalifornii. Castaneda vedl život bojovníka, šamana a čaroděje, sám byl člověkem obestřeným tajemstvím a za jeho dílo budiž mu dík. Carlos Castaneda zemřel 27.4.1998 ve Westwoodu (USA). Ten, kdo zná jeho dílo ví, že ač zemřel, asi není mrtev. Nagual Carlos jen odešel jinam.