PARANORMÁLNÍ JEVY

 

Název parapsychologie vymyslel v devatenáctém století německý psycholog Max Dessoir. Sloučil slova psychologie s řeckým para - vedle. Paranormální jevy se poslední dobou označují také jako faktor PSI.

Parapsychologie se dá definovat jako soubor fenoménů nerespektujících naše představy o čase a prostoru.

Telepatie, telekineze, spiritismus, teleportace, levitace, jasnovidnost, dematerializace, mimosmyslové vnímání a mnohé další jevy ač existují, přesto je není možno podchytit nám známými fyzikálními zákony. A právě hledání souvislostí s přírodními zákony, formování zákonů faktorů PSI a objasňování vlastních parapsychologických fenoménů se stává předmětem zkoumání. Přesné mapování, datování a detailní popis každého jevu PSI může přispět k jeho objasnění. Ne všechny záhadné jevy lze chápat jako jevy paprapsychologické. Někdy se může jednat o zvláštní shodu okolností a někdy bohužel i o podvod. Vyloučit tyto "nežádoucí" jevy lze pouze intenzivním výzkumem a otevřeným jednáním. Hodně lidí nechce mít s parapsychologií nic společného, byť by se s faktorem PSI osobně setkávali denně, a to jen proto, aby nebyli zesměšňováni. Mnoho vědců by určitě přispělo svým fundovaným názorem, ale ouha - jsou přece vědci, ne šarlatáni, takže žáden fundovaný názor, co by tomu řekli kolegové, vždyť by se znemožnili. Takové a podobné tabuizování musí padnout. Bohužel se tak asi nestane dřív, než přijde někdo, kdo podá nezvratný důkaz o existenci faktoru PSI a doloží ho i teoretickými úvahami o zákonitostech a snad i výpočty. Zde je však jeden velký problém. Vědecký důkaz musí být něčím doložen, musí být opakovatelný a nesmí být v rozporu s fyzikálními zákony. PSI jevy jsou ale přesným opakem - odporují zákonům, jev často nastává náhodně a opakovatelný taky není vždy, doložit ho by také mohlo znamenat totéž, jako chytit ducha do láhve nebo zavřít levitujícího člověka do láhve od okurek. Také nelze poštou rozeslat všem výzkumným ústavům a univerzitám po 20 dkg telekineze k bližšímu zkoumání.

Tyto jevy zde však jsou a vědecké je je zkoumat, ne je odmítat jako výmysly duševně chorých nebo jako výsledky šprýmařů. Síly, které působí ve vesmíru jsou poznány jen částečně, o mnohých dnes ještě nevíme, natož pak abychom je definovali. Parapsychologie je opravdu velice rozšířeným fenoménem a degradovat ho do sféry fantastična jen proto, že ho nelze matematicky doložit, je omyl. Vždyť i matematika, královna věd, si často musí vypomáhat některými nedoložitelnými faktory, např. počítá s nekonečnem. Co je to? Kdo tam byl? Jak to vypadá? Kde to je? Nikdo se na to neptá, stačí, že ve výpočtech lze nekonečno použít, i když na prstech ho rozhodně nikdo neukáže. Důležité ale je, že výpočty fungují. Ten, kdo si však okolní svět představuje jako jeden velký matematický vzorec, je na omylu. Žádá důkaz výpočtu tam, kde nic vypočíst nelze, vysmívá se těm, kteří usilují o objasnění jevů, které jsou na svých hranicích postřehnutelnosti. Rozběhne-li se takový člověk, možná doběhne až do nekonečna a na vlastní oči tam uvidí, jak se tam protínají rovnoběžky. Ale dost, podobné úvahy, i když trochu humorné, jsou ztráta času, nikomu to nepomůže. Paranormální jevy zde jsou a je známo mnoho konkrétních případů.

V roce 1970 konala své pokusy s telekinezí Nina Kulaginová. Experimentům byli přítomni parapsychologové G.Pratta a Ch.Ransom. Kulaginová během pokusů dokázala silou vůle pohybovat po stole krabičkou zápalek. A to dokonce opakovaně. Zajímavé bylo, že ji během experimentů stoupl srdeční tep až na 240 tepů za minutu a po ukončení experimentů bylo zjištěno, že ztratila 1,5 kg váhy. Kulaginové experimenty s telekinezí nebyly jediné. Kulaginová dokázala na neexponované filmy vtisknout značky a písmena pouze silou vůle a navíc přes stínění tvořené 20 mm gumy a 1,5 mm olova. Dále dokázala až na vzdálenost 1 m působit termicky na okolní osoby. U některých se na kůži objevily puchýřky a zčervenání. Z toho se usuzuje, že Kulaginová dokázala psychickou energii soustředit do úzkého svazku. Působit na dálku tepelně - tento jev se nazývá pyrokineze.